Průvodce · sankce
Sankce a vymáhání: kolik stojí nesoulad
Náklad porušení není jen pokuta. Směrnice staví tři úrovně rizika: správní sankce (český vládní návrh navrhuje v zákoně o inspekci práce pokuty až 1 000 000 Kč), plná náhrada zaměstnanci postiženému mzdovou diskriminací (bez horní hranice, čl. 16) a přenesené důkazní břemeno: když fakta nasvědčují diskriminaci, prokazuje zaměstnavatel, že k ní nedošlo (čl. 18).
Ve zkratce
- Český vládní návrh (sněmovní tisk 300) navrhuje pokuty až 1 000 000 Kč, 400 000 Kč nebo 200 000 Kč podle druhu porušení — zatím neschválené; směrnice vyžaduje sankce účinné, přiměřené a odrazující.
- Vymahatelné už dnes: zásada stejné odměny (zákoník práce, antidiskriminační zákon) a zákaz omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o mzdě (§ 346a zákoníku práce, pokuta až 400 000 Kč).
- Postižený zaměstnanec: plná náhrada — doplatky mzdy, prémie, ušlé příležitosti, nemajetková újma; bez horní hranice.
- Důkazní břemeno na zaměstnavateli, jakmile fakta nasvědčují diskriminaci — dokumentovaná kritéria jsou hlavní obrana.
- K tomu náklady, které se těžko vyčíslují: číslo, které uvidí zaměstnanci i MPSV (Česko startuje z 18,5 %), společné posouzení, nábor a morálka.
Úroveň 1: správní sankce
Vládní návrh (sněmovní tisk 300) mění zákon o inspekci práce a navrhuje tyto horní hranice pokut — zatím neschválené:
| Porušení (podle vládního návrhu) | Pokuta až |
|---|---|
| Chybějící systém odměňování (§ 109a); neprovedené posouzení odměňování (§ 287a a násl.); porušení povinností ke zprávě o rozdílech ve skupinách prací (§ 37i zákona o inspekci práce); nerovné zacházení a diskriminace | 1 000 000 Kč |
| Chybějící systém ostatních plnění (§ 306a); nezpřístupnění zprávy zaměstnancům (§ 306c); omezování zaměstnanců v nakládání s informacemi o mzdě (§ 346a — pokutováno už dnes) | 400 000 Kč |
| Informování zaměstnanců a odpovědi na žádosti (§ 306b); dotaz na současnou či předchozí mzdu uchazeče (§ 30 odst. 2); neinformování uchazeče o minimální mzdě (§ 30 odst. 3) | 200 000 Kč |
Kontrolu vykonávají Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Pokuta až 400 000 Kč za omezování informací o mzdě platí už od 1. června 2025; ostatní částky začnou platit až se schválenou novelou.
Úroveň 2: nároky zaměstnanců
- Plná náhrada (čl. 16): doplatek mzdy s úroky, prémie a plnění, náhrada ušlých příležitostí a nemajetkové újmy — směrnice zakazuje stanovit horní hranici předem.
- Přenesené důkazní břemeno (čl. 18): jakmile zaměstnanec označí fakta nasvědčující diskriminaci (třeba průměry kategorie ze žádosti o informace), prokazuje zaměstnavatel objektivní odůvodnění rozdílu. Český návrh to výslovně rozšiřuje na porušení povinností transparentnosti (§ 133a odst. 7 občanského soudního řádu).
- Ochrana před viktimizací (čl. 25): odveta za využití práv je samostatné porušení.
- Promlčení (čl. 21): nejméně 3 roky, počítané tak, aby zaměstnanec reálně stihl — nároky se kumulují roky.
Matematika rizika
Jedna kategorie, 20 lidí, neodůvodněných 8 % rozdílu, 3 roky zpětně — to jsou statisíce korun dřív, než připočtete úroky a náklady sporu. Pokuta bývá nejmenší položka účtu.
Úroveň 3: náklady, které v zákoně nenajdete
Zveřejněný rozdíl je dohledatelný: čtou ho kandidáti (dražší nábor), zaměstnanci (náchylnější k nabídkám konkurence) i klienti (stále častěji s požadavky ESG/CSRD). Společné posouzení váže vedení a HR na měsíce. Nejlevnější scénář je pořád stejný: kategorie spočítané včas, rozdíly odůvodněné nebo opravené, dokumentace úplná.
Časté dotazy
Jaké pokuty budou platit v Česku?
Podle vládního návrhu (sněmovní tisk 300): až 1 000 000 Kč za chybějící systém odměňování, neprovedené posouzení odměňování nebo porušení povinností ke zprávě o rozdílech ve skupinách prací; až 400 000 Kč za chybějící systém ostatních plnění, nezpřístupnění zprávy zaměstnancům nebo omezování informací o mzdě; až 200 000 Kč za porušení informačních povinností vůči zaměstnancům, dotaz na předchozí mzdu uchazeče nebo neinformování uchazeče o minimální mzdě. Částky zatím nejsou schválené — pokuta až 400 000 Kč za omezování informací o mzdě (§ 346a zákoníku práce) ale platí už dnes.
Má náhrada zaměstnanci strop?
Ne — směrnice vyžaduje plnou kompenzaci (doplatky, prémie, ušlé příležitosti, nemajetková újma) a výslovně zakazuje stanovit horní hranici předem.
Co znamená přenesené důkazní břemeno v praxi?
Zaměstnanci stačí věrohodně naznačit diskriminaci (např. průměry ze žádosti o informace); pak firma prokazuje objektivní odůvodnění rozdílu. Bez dokumentovaných kritérií a hodnocení míst tahle obrana obvykle prohrává.
Kdo bude soulad kontrolovat?
Podle vládního návrhu kontrolují a pokutují Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí má být monitorovacím orgánem (sběr dat z jednotného měsíčního hlášení, výpočet zpráv a zveřejnění anonymizovaných dat, přijímání zpráv o rozdílech ve skupinách prací a posouzení odměňování). Veřejný ochránce práv je orgánem pro rovné zacházení: přijímá i žádosti o informace o odměňování a může zaměstnance zastupovat u soudu.
Aktualizováno: 26. září 2026. Údaje odrážejí směrnici (EU) 2023/970 a stav české transpozice k 26. září 2026: vládní návrh (sněmovní tisk 300) před prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Termíny a znění se mohou do schválení změnit. Tato stránka není právní rada.
Egalis je softwarový nástroj pro zajištění souladu, nikoli právní poradenství. Obsah těchto stránek má informativní charakter a není právní radou; s výkladem předpisů se obraťte na právního poradce.